Farnost sv. Tomáše

Neklidná srdce o prázdninách

Prázdniny jsou tu! Další školní rok je za námi; nespočet aktivit, učení a setkání, které během tohoto roku naplnily pastorační program naší farnosti. Je také čas na krátké zhodnocení a zamyšlení nad tím, jak jsme vyrostli ve svém duchovním životě, kam jsme se během tohoto roku dostali a zda se skutečně nacházíme blízko Bohu, zda vše, co jsme během tohoto roku udělali, přiblížilo každého z nás více k Bohu – nás všech, kteří tvoříme součást rodiny svatého Tomáše a jsme zvláštním způsobem povoláni k tomu, abychom měli neklidné srdce jako svatý Augustin.

Naše neklidné srdce nás nyní, během léta, vybízí k tomu, abychom hledali Boha a hledali ho tam, kde je – v našem srdci a v srdci každého z nás. Abychom byli ochotni vidět v každém dni Boží dar pro mě, vnímat to pozitivní v našich životech a vždy se dívat vpřed, neboť naše budoucnost je v Kristu, k němuž směřují naše neklidná srdce.

Cílem letošního pastoračního programu bylo přimět celou farnost k uvědomění si, že v naší domácí církvi jsme všichni doma a cítíme se šťastní, což je nejlepší způsob, jak evangelizovat a přivádět nové lidi do naší farní komunity. Proto je třeba se zamyslet: Našel jsem skutečně své místo a cítím se tu jako doma, nebo chodím do kostela jen z povinnosti nebo ze zvyku?

Někdy mám dojem, že se stále ještě trochu bojíme. Pán Ježíš nám dává odvahu a je vždy s námi; a to by neměla být jen hezká duchovní slova, ale skutečná jistota pro každého z nás. Myslím si, že největším hříchem naší církve, která prochází krizí, je strach. Strach proměňuje malé problémy ve velké záležitosti; místo abychom milovali svět a pracovali pro Boží království na zemi, omezujeme se na to, že říkáme, že svět je zlý; strach je založen spíše na kontrole než na radosti; ztvrdne disciplínou a zapomíná na bratrství. Tam, kde začíná strach, končí víra. Naše neklidná srdce nám mají pomoci překonat strachy, neboť v našem srdci je Bůh.

A proto, moji přátelé, to, co v těchto časech nejvíce potřebujeme, je beze strachu a sebekriticky přemýšlet o svém vlastním životě a jít dál s důvěrou, že Ježíš je s námi a že nás od Něho nic ani nikdo nikdy neoddělí. 

Svatý Augustin říkával: „Zpívejte a jděte“, tak jako to dělají poutníci. Právě to vám přeji na začátku prázdnin: zpívejte vždy jako ten, kdo se raduje z toho, co obdržel od Boha, zpívejte jako ten, kdo ví, že je spasen, zpívejte jako člověk s neklidným srdcem, které vždy touží po něčem více, protože miluje Boha, ale nezastavujte se a jděte dál, protože Bůh pro vás připravil mnoho krásných věcí, dnes, zítra i navždy. Ale… nezapomeňte přijímat Boží dary a milosti (především lidi) a buďte sami darem pro ostatní.